Restaurace

Restaurace

Restaurace

U Hanousků

čtěte více

Pobyty, pokoje a restaurace

Pobyty, pokoje a restaurace

Nabízíme ubytování v prostorných 1-5 lůžkových pokojích. Restaurace se skvělou Českou a krajovou kuchyní.

čtěte více

NOVINKY

NOVINKY

Adventuregolf - Hnačov, hra nejen pro dospělé, ale skvělé využití volného času pro rodinu s dětmi

čtěte více

FOTBALGOLF Viktoria

FOTBALGOLF   Viktoria

Největší fotbalgolfový areál na Šumavě a okolí

čtěte více

Wellness

Wellness

Personál Wellness centra pod vedením paní Renaty Hanouskové jsou odborníci, kteří jsou Vám neustále k dispozici a postarají se o Vás, dle slov našich mnohých klientů – „láskyplněji než v lázních“.

čtěte více

OKOLÍ

Dovolte prosím abychom Vás pozvali na výlety po krásném blízkém okolí.

Cestou od nás míjíte krásný rekreační rybník "Hnačovák" o velikosti 68 ha je druhý největší rybník v západních čechách založen byl roku 1613 mnichy z kláštera v Nepomuku kdy měl původně přes 100 ha. Dalšími kroky se dostanete do přilehlé obce Hnačov, kde stojí rodný domek plukovníka letectva RAF Václava Přerosta, in memoriam, označen pamětní deskou.

Na druhé straně Hnačovského rybníka najdeme samotu zvanou Nová Hospoda, která je rodištěm básníka Rudolfa Mayera.

Zavlekov

ZavlekovOd Nové hospody na jihovýchod je obec Zavlekov, dnes již tvrz zdejšího hradu posteveného ve 14 stol. a opuštěného roku 1544 byla sídlem loupeživých rytířů. Obec je v nadmořské výšce 552 metrů, první zmínka se připomíná na rok 1334, kdy ji držel Dluhomil z Velhartic, zmiňovaný ještě v roce 1377. V roce 1856 provedli Taafové romantické úpravy, zachovalo se zdivo obytného věžovitého paláce spojeného s okrouhlou nárožní baštou. Naproti kostelu stojí bývalá panský sýpka (technická památka), původně tvrz Dlouhoveských ze 16. stol. Nedaleko obce nalezneme pravěké oválné hradiště Hradec o velikosti 1,7 ha se zachovalým kamenným valem a příkopem, osídlené též v mladší době hradištní (10. stol.). Hradiště má valy z kamenů "na sucho" kladených. Dějiště románu P.Chocholouška "Dvůr krále Václava" a básně Š.Hněvkovského "Děvín".

Nalžovské Hory

Nalžovské horyPokračováním se dostaneme do Nalžovských Hor, povýšené na Horní městečko v r. 1853, kde se v okolí těžilo stříbro, cín a olovo. Osadu Stříbrné Hory založili vesměs němci z Jáchymova, brzy došlo k úpadku těžby a několik pokusů o obnovu těžby se nezdařilo až v polovině 16. stol.. Po roce 1718 patřilo městečko Stříbrné Hory spolu s nalžovským panstvím hrabatům z Poettingu a v letech 1769 - 1937 původně irskému rodu Taafe. Je zde zámek ze začátku 17. stol. postavený v empírovém stylu, posledním majitelem byl také rod Taaffe. Místní školu navštěvoval Karel Klostermann, v mládí zde pobýval dirigent František Stupka.

O další 4km dále nalezneme obec Hradešice, kde se vyráběl první uherský salám v Čechách.

Plánice

PlánicePokud naše putování začneme znovu z Hnačova, tak směrem na sever je krásné město Plánice v nadmořské výšce 579 m, první zmínka o Plánici pochází z roku 1144 zde byl vystavěn zámek a podle K. I. Dienzenhofera byl v 18.stol. přestavěn, stejně tak i kostel sv. Blažeje, přední místo v historii města však zaobírá fakt, že se zde narodil vynálezce a podnikatel Dr. Ing. František Křižík vynálezce plynule svítící obloukové lampy, tvůrce první pražské elektrické tramvaje, první evropské elektrifikované železnice, jeho rodný domek slouží dnes jako muzeum, kde je ke shlédnutí jeho slavná oblouková lampa.

NicovPouhý jeden kilometr na východ od Plánice se nachází snad nejmenší vesnice u nás se dvěma trvale hlášenými osobami – Nicov, zde nacházíme kostel Nanebevzetí Panny Marie s nejkrásnější architekturou vůbec s dvouvěžovým průčelím, kopulí a lucernou velikostí i architektonickými kvalitami vysoko přesahuje měřítka obvyklá vesnických kostelů, který je rovněž, dílem K. I. Dienzenhofera, v jeho blízkosti je studánka s radioaktivní vodou opředená pověstmi o mnoha zázračných uzdraveních.

Z Plánice dále na sever se dostaneme do Mlýnského Struhadla v nadmořské výšce 498m., zde protéká říčka Bradlava, zajímavým turistickým cílem je nedaleký Flosmanův mlýn nebo tzv. Palackého kámen, kde na táboru lidu kázal roku 1848 "Otec národa" František Palacký.

Vrátíme - li se do Plánice a zvolíme směr na západ ke Klatovům můžeme navšívit vesničku Obytce založenou před rokem 1227 kde se nachází tvrz poprve zmiňovaná roku 1543 a v 18. století přestavěná na na jednopatrový barokní zámeček.

Bolešiny

Před Klatovami se nachází ještě poměrně mladá obec zmíněná poprve roku 1524 - Bolešiny, kdy patřila pod panství Zelenohorských, je zde pozoruhodná stavba - kaplička "Na stráni" zasvěcená Panně Marii. V nedalekém mlýně Podhora můžete navštívit muzeum malé vodní elektrárny (Francoisova spirální turbína). V přilehlé obci Domažličky se nachází památný strom - lípa srdčitá, starší více jak 200 let.

Číháň

Když se ještě jednou při našem malém putování vrátíme zpátky k Hnačovu resp. k "Nové hospodě" tak směrem na Klatovy novou cestou bychom neměli opomenout krátkou návštěvou obec Číháň v nadmořské výšce 593 m., na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého, zvonička a památný strom - lípa malolistá stará přibližně 200 let. Zajímovostí je staré důlní dílo v lese Stříbrník u přilehlé obce Plánička a zachovalá obecní draha, která se táhnou směrem k Zavlekovu. Obec leží pod nejvyšším vrcholem v okolí (Drkolná 729 m.)

Věřím, že jsme pro Vás připravili dostatečné množství výletů po okolí a jsem přesvědčen, že Vám tyto, ale nejen tyto místa v našem regionu přinesou potěšení a nové poznatky z krásného koutu naší vlasti.

Region

Další nabídka pro Vás, kteří volíte raději delší trasy nabízíme výlety vhodné spíše pro auto a i jiné zajímavé cíle, které můžete při pobytu u nás navštívit.

Klatovy

KlatovyZačněme našim krásným královským městem Klatovy zvané též město karafiátů. Královské město Klatovy bylo založeno roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. V průběhu staletí se město utvářelo do své dnešní podoby uchovávaje si svou neopakovatelnou atmosféru uplynulé doby v podobě několika historických architektonických celků. Ve středu města se mísí moderní architektura s historickou, zastoupenou několika stavebními slohy od gotického přes renesanční a barokní až po empírový. kde můžete navštívit třeba Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše a nahlédnout do historie regionu, nebo vystoupat na černou věž - pětipatrová věž je vysoká 81,6 metrů byla postavena v letech 1547 - 1555 mistrem Anoňem. a mít celé město jak na dlani, velkou proslulost získali díky pěstování karafiátů již od roku 1813, jsou zde i známé katakomby.Barokní lékárna U Bílého jednorožce - zařízení lékárny pochází z roku 1773. Provoz lékárny se udržel až do roku 1966, poté byl interiér upraven jako lékárnické muzeum. Bílá věž - věž byla zbudována v roce 1689 v těsném sousedství děkanského kostela, Židovský hřbitov a synagoga v Klatovech - židovští obyvatelé se začali v Klatovech usazovat od druhé poloviny 19. století v souvislosti s josefínskými reformami a rozvojem průmyslu. Poslední zajímavostí je Továrna bratří Wienerů na límce a manžety založena roku 1886 v Plzeňské ulici, zde byla poprvé v Klatovech zavedena pásová výroba, nad branou domu Pavla Wienera č. 138/II byla umístěna pamětní deska s emblémem tří korunek a nápisem ve francouštině "Dům u tří korunek". Město Klatovy skrývá ještě spoustu dalších a nádherných památek a skvostů a na ty už určitě se budete chtít podívat osobně.

Kdyně

pokud budete pokračovat v cestě dále, doporučuji směr Domažlice kdy nejprve můžete navštívit městečko Kdyně, kde se můžete osvěžit v centru vodní zábavy, nebo navštívit kostel sv. Mikuláše, který je nejvýznamnější památkou Kdyně. Nejstarší zprávy o svatyni pocházejí ze 2. poloviny 14. století. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž přístupná hrotitým portálem je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby, nebo objekt bývalé židovské synagogy, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 – 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Při hlavní komunikaci, stojí čp. 89. Mohutný přízemní dům s roubenými stěnami v kožichu, pochází ještě z konce 18. století a náleží mezi významné ukázky staré zástavby města.

Domažlice

Jen malý kousek za Kdyní je hlavní město Chodska Domažlice, kde na Vás dýchne krása zdejšího koutu nejnavštěvovanějšího místa v západních čechách, za zmínku stojí k vidění zbytky městského opevnění, které mělo původně vnitřní zeď s půlválcovými baštami a zeď parkánovou s otevřenými hranolovitými baštami, pocházejí z doby založení města, z druhé poloviny 13. století. Z původních čtyř bran se do doby dnešní dochovaly pouze dvě. Jednou z hlavních městských bran je brána Dolní z doby okolo roku 1270. Chodský hrad, dnes Muzeum Chodska, založený společně s městem českým králem Přemyslem Otakarem II. Z původního středověkého hradu, kde sídlil královský purkrabí, chodský rychtář a zasedal chodský soud, se zachovala pouze štíhlá válcová věž. Po velkém požáru v srpnu 1592 zůstal hrad zpustošený a v troskách. Barokní přestavba v letech 1726-27 a úprava roku 1830 daly hradu dnešní podobu. Domažlické obdélníkovitému náměstí (původně městské tržiště) vévodí 56 m vysoká nakloněná věž kruhového půdorysu patřící k arciděkanskému kostelu. Architektonicky hodnotné jsou gotické a renesanční domy s podloubími a klenutými mázhausy a pozdějšími barokními a rokokovými štíty.

Horšovský Týn

Za Domažlicemi směrem na sever leží město Horšovský Týn, zde byste měli určitě navštívit Novou rozhlednu - Šibeniční vrch, Krásný výhled na Horšovský Týn a jeho okolí, pásmo Českého lesa i Šumavu nabízí nová rozhledna při její návštěvě, dřevěná rozhledna zakončená křížem má obnovit tradici poutního místa na Šibeničním vrchu, kde stávala kaple Panny Marie Lurdské. V jednotlivých patrech 21metrové pětipodlažní věže najdete i expozici, která připomíná kapličky, kříže, boží muka, selské usedlosti, mlýny a poutě v okolí Horšovského Týna. Zvonice - V 18. a 19. století je znázorněna jako polygonální kaple s kruhovými okny a stanovou střechou. Nyní zde stojí čtvercová klasická stavba s nízkou plechem pokrytou střechou. Uvnitř se nachází zvon o průměru 184 cm vážící 3t o objemu 5.8m, který se rozeznívá vždy jen o Vánocích. Podle letopočtu byl vyroben v roce 1614 na náklady Viléma z Lobkovic. Kapucínský klášter - Bývalý klášter kapucínů se špitálem založil za východní branou města Adam Matyáš z Trauttmansdorffu v roce 1650.Jednoduchý raně barokní konventní chrám z let 1650 – 1654 je dílem Víta ze Štrašsburku. Sloužil též jako rodinná hrobka Trauttmansdorffů. V roce 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II., ale krátce nato byl znovu obnoven.V roce 1942 byl klášter opět uzavřen.

Mapa

Nýrsko

Pokud z Klatov zvolíte jiný směr třeba na jihozápad dovolím si navrhnout alespoň krátkou návštěvu Nýrska Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku odhadujeme na 12. století, nejstarší písemnou zprávu máme však až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla. Již v předhusitské době bylo město rozděleno na dvě části: na Horní Nýrsko, které patřilo k blízkému hradu Pajrek a Dolní Nýrsko, patřící k Bystřici nad Úhlavou. V roce 1554 byly obě části Nýrska spojeny, Horní Nýrsko bylo přikoupeno k bystřickému panství. V roce 1593 udělil císař Rudolf II městu právo týdenního a výročního trhu. V roce 1850 se Nýrsko stalo sídlem okresního soudu. Koncem 19. století žilo v Nýrsku přes 1500 obyvatel a byly zde továrny na zápalky a prádlo, koželužna, parní pila, dva mlýny a brusírna skla. V roce 1895 je z Vídně do Nýrska přestěhována optická továrna W. Ecksteina a spol., předchůdce dnešní Okuly. Zajímavosti: Bývalý vrchnostenský hostinec - je zdoben raně barokním štítem s erby Koců z Dobrše a Karlů ze Svárova z roku 1684. Lesní divadlo - stavba divadla byla dokončena v roce 1935. Divadlo je zajímavě technicky řešeno, součástí scény je skála za jevištěm. Zřícenina hradu Pajrek - jedná se o zříceninu hradu 2,5 km od Nýrska. Hrad založen ve 14. století, sídlo loupeživého rytíře Jindřicha Kostomlatského.

Železná ruda

Nebo z Klatov trochu jiným směrem spíše na jihojihozápad do Železné rudy a jejího okolí, řekl bych, že je to výlet na celý den, neboť nemohu opomenout návštěvu místa zvaného: Bílá strž je nejvyšší šumavský vodopád a nachází se v údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Výška vodopádu dosahuje 7 metrů. U vodopádu se nachází vyhlídková terasa, která vám umožní nádherný pohled na tuto přírodní scenérii. Vodopád je součástí národní přírodní rezervace Bílá strž, která rovněž chrání zbytky původního lesa (bukovo-jedlového porostu), který má pralesní podobu. Černé jezeroNebo Černé jezero, které je rozlohou největší na Šumavě. Plocha hladiny je 18,93 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Vzdálenost od hráze k Jezerní stěně je 800 m. své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory (1343 m). Černé jezero inspirovalo řadu významných umělců a spisovatelů - Antonína Dvořáka, Jana Nerudu, A. V. Šmilovského, J. Vrchlického, A. Heyduka, … Dále pak navštivte Čertovo jezero ležící na jižním svahu Jezerní hory ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 36,7 m. Je napájeno dvěma malými potoky a vytéká z něj Jezerní potok, který patří do povodí řeky Řezné v Bavorsku a tím patří k černomořskému úmoří. O odtoku z jezera se povídá, že "pulsuje", jedná se o jev, jež je způsobený větry. Podle lidových báchorek je zde utopen ďábel s kamenem na ocese uvázaným od dívky, kterou chtěl stáhnout do pekla. Při tom vyryl dolinu ve kterém je jezero. Dodnes se prý z jezera vynořují podivné postavy a skřeti. Pancíř, rozhledna na Pancíři (1214 m.)

Jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě se otevírá z vrcholu Pancíře. Otevře se nám pohled na Šumavu a daleko do Bavorska. Špičácký železniční tunel (1747 metrů) mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák prochází železniční trať pod Špičáckým sedlem tunelem dlouhým 1 747 metrů. Ale vraťme se zpět do Železné rudy Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy - odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Muzeum Šumavy Železná Ruda - výstava skla, hamernictví, měšťanský interiér, historie rodu Abele.Zámeček je nejstarší zachovalou budovou v Železné Rudě. Byl postaven v roce 1706, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů, kteří sem jezdili na lovecké výpravy. Tehdy se zde hojně vyskytovala vysoká zvěř – převážně jeleni a srnčí, dále pak tetřevi, tetřívci a jeřábci. Ze šelem můžeme jmenovat v té době ještě hojného medvěda, vlka nebo rysa. Při podzimní migraci se objevili i losi. Dnes slouží zámeček jako muzeum motocyklů a loutek. K dalším památkám patří Železný hamr - nyní obývaný soukromými osobami, ale expozice k hamernictví je ke shlédnutí v Muzeu Šumavy.

Velhartice

VelharticeKdyž zvolíte jiný směr a to na jih přijedete do obce Kolinec, z které je odbočka na Velhartice. Zde je krásný hrad a zámek, kde byly za Jiřího z Poděbrad uchovávány i korunovační klenoty. Je tu k zhlédnutí chata Jana Wericha. Nebo jinou odbočkou se můžete nasměrovat do obce Mlázovy, kde je westernový ranč a hlavně nádherná pohádková chaloupka, plná všelijákých pohádkových postaviček i nejen jejich příběhů.

Sušice

Zpět do Kolince a cestou po hlavní silnice nemůžete vynechat bránu Šumavy a nezastavit se v Sušici, ještě před nimi odbočte na nejznámější rozhlednu Západních čech na Svatobor, je to zalesněný vrch nad Sušicí, 845 m n. m. Na vrcholu stávala již od roku 1890 rozhledna a útulna Klubu českých turistů. V roce 1934 byla stará rozhledna zbořena a postavena nová chata s rozhlednou. Rozhledna je vysoká 26 metrů, dostaneme se sem, také po červené turistické značce asi po hodině chůze ze sušického náměstí.

Z věže je výhled na :

Severovýchod :
hrad Rabí, Prácheň, na obzoru Středočeská vrchovina
Jihovýchod :
Sedlo, hrad Kašperk, Ždánov a Javorník
Jihozápad :
Sokol, hřeben Pancíře a Můstku, Jezerní stěna a Velký Javor.

AndělíčekOvšem Sušice Vás zdrží déle. Město Sušice, často též nazývané „Brána Šumavy“, leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině, v údolí vroubeném zvlněným věncem Kalov. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy, bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku 790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3 branami za Jana Lucemburského. V 19. století nastává doba nového rozkvětu. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19. století těžba a zpracování vápence. Jestliže na počátku 19. století mělo město přes 3 tisíce obyvatel, na počátku 20 století zde žilo 6,5 tisíce obyvatel. V dnešní době jsou v Sušici i nadále probíhá výroba zápalek v podniku Solo. Dalším významným podnikem je PAP, který vyrábí obalový materiál. Významně je zastoupen i potravinářský průmysl. Město je kulturním a hospodářským centrem jižní části klatovského okresu. Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter byl založen r. 1654 pro posílení věřících a potlačení protestantství. Původně byly budovy jednoduché, bez výzdoby, jak to vyžadovaly stanovy řádu. V 18. století byla přistavena Kaple sv. Kalvárie. Poutní kaple Anděla Strážce na kopci Stráž je z let 1682 - 1683. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září. Voprchovský dům (muzeum), dřívější děkanství na náměstí je zachovalý gotický dům se zachovalým původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem roku 1600 získala budova malebný renesanční štít. Dnes je sídlem Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví, historii města a sušického sirkařství. Židovský hřbitov se nachází mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl hřbitov zřízen pod městským opevněním r. 1626. Nyní je významnou kulturní památkou. Opevnění města bylo vybudováno r. 1322 a obepínalo v oválu město. Přirozenou součástí opevnění byla řeka Otava, říčka Roušarka, bažinatý terén na jihu a vodní příkop. Do dnešní doby se z hradeb zachovaly pouze malé zbytky (např. u autobusového stanoviště na nábřeží) a zbytky Klášterní brány u mostu přes Otavu.

Kašperk

Hrad KašperkPokračováním k jihu Vás cesta dovede do Kašperských Hor, již při stoupání k městu nelze přehlédnout hrad Kašperk, ale jako první přijedete do města, kde na Vás čeká krásné zrekonstruované náměstí, města jehož první osadníky nepřilákala do Kašperských Hor úrodná půda, ale zlato ukryté v zemských hlubinách. Právě počátky hlubinného dolování zlata jsou spojeny s počátkem Kašperských Hor, který je kladen do 13. století. Na náměstí můžete navštívit mj. Muzeum Šumavy, kde na Vás čeká tři podlaží plná gotických Madon, barokních plastik, šumavského skla, betlémů, maleb na sklo a další lidová umění, k vidění je také velké množství vycpaných zvířat. Spatříte tu na vlastní oči specialitu Šumavy – umrlčí prkna (Totenbrett). V minulosti stávala u kapliček, křížků, poblíž statků, ale také osamělá na okrajích lesů a rozcestích. Drsné šumavské zimy a velká vzdálenost od hřbitovů znemožňovaly provedení pohřbu. V zimě byl proto nebožtík zabalený do plátna položen na umrlčí prkno do studené komory nebo kolny, kde zmrzlý ležel několik týdnů. Zdobená prkna s iniciály zesnulých se stávala neobvyklou památkou na zemřelé. Nebo v horní části Hor navštivte zdejší: Tři v jednom, dům který hostí rovnou muzea tři. Pod jednou střechou tu naleznete Muzeum historických motocyklů, Expozici hraček a nově otevřené Pivovarnické muzeum, které vystavuje více než 600 exponátů. Dále Chrám Svaté Markéty, je to trojlodní bazilika. Díky svým úctihodným rozměrům tvoří hlavní dominantu nejen náměstí, ale i celých Kašperských Hor. Věž vypínající se do výšky padesáti metrů pochází z doby, kdy byl kostel v duchu dobové módy pseudogoticky upraven, psal se tehdy rok 1883. Uvnitř chrámu nechybí vzpomínka na časy zašlé gotické slávy. Sochy Panny Marie ochranitelky s prosebníky, sv. Šebestiána a sv. Kryštofa pamatují zdejší havíře. Dáváte-li ale přednost "století andělů a ďáblů“, jak nazval historik Zdeněk Kalista baroko 18. století, kostel Vás nezklame. Zařízení chrámového interiéru pochází převážně z této doby. Rozměrný hlavní oltář z roku 1720, bohatě řezaný se sochami andělů a světců, rámuje svým portálem obraz patronky chrámu vzývané rodinou zdejšího havíře. Barokní jsou i boční oltáře. Chcete-li se seznámit blíže s historií zdejšího zlatorudného revíru, neváhejte a vydejte se „Cestou zlatokopů“. Tak se jmenuje naučná stezka o délce 7,5 km, která vás provede hornickou slávou Kašperských Hor.

Kvilda

Za Kašperkama jak se jim zde říká, můžete po několika kilometrech zvolit ještě další dva cíle, buďto víc na jih zajet na Kvildu, nebo spíše na jihovýchod do Vimperka, ale začněme prvnějmenovanou Kvildou. V místech, kde se dnes rozkládá obec Kvilda, byl v minulosti pouze těžko prostupný hraniční hvozd, tvořící přirozenou hranici česko – bavorskou. První písemná zpráva s použitím místního názvu pochází z roku 1345. V této listině potvrzuje český král Jan Lucemburský, Tomáši a Janovi, synům správce píseckého panství Ondřeje, že „ les Kvildy / lat.Geuilde, něm. Gefilde/ zvaný, ležící za Rejštejnem je v jejich držení, i s užitky kovů, budou-li nalezeny. Tomáš a Jan zde zřejmě zahájili rýžování zlata. Dodnes se můžeme setkat v okolí Kvildy i Horské Kvildy s tzv. sejpy, neklamnými pozůstatky po rýžování zlata. Sejpy, neboli hrůbata, jsou hromady propraného materiálu ze zlatonosných toků. Velký vliv na osídlování zdejší krajiny měly obchodní stezky. Horní zlatá stezka, neboli kašperskohorská, chráněná královským hradem Kašperkem, sloužila obchodnímu ruchu od roku 1366. Spojovala Pasov s Kašperskými Horami přes Salzgattern, Freyung a Kvildu. Tuto významnou obchodní cestu nechal Karel IV. vytyčit v roce 1356. Význam Horní zlaté stezky postupně rostl, proudilo po ní nejen zboží, ale i myšlenky, kultura a kolonisté, kteří osídlovali pohraniční hvozd. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření, víno a opačným směrem hlavně obilí, slad, chmel, med, vlna, kůže a mnoho dalších, zejména zemědělských produktů. Ves Kvilda vzniká podél této cesty pravděpodobně v 15. , spíše pak v 16. století. Zápisy v zemských deskách uvádějí, že v roce 1569 k panství Velký Zdíkov patřila i část obce s názvem „Gvildy“. V berní rule, nejstarším soupisu poddanské půdy z let 1654 – 1655, je uváděna ves „Kvilda pod Černými horami“. V období tereziánského katastru / 1713 – 1734/ již žije na Kvildě 200 obyvatel, v roce 1793 žije v 50 domech 380 obyvatel, v roce1870 má Kvilda 1121 obyvatel. Čeká zde na Vás stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Je jen málo tak malých obcí jako je Kvilda, které se mohou pochlubit stálou expozicí zachycující historii obce. V našem obecním muzeu shromažďujeme veškeré informace i artefakty, týkající se způsobu života a práce našich předků. Expozice je členěna do několika částí charakterizujících historii regionu. Archivní doklady jsou prezentovány barevnými kopiemi (např. listiny ze 14. století a mapa kašperskohorské Zlaté stezky z roku 1736). Dnes tvoří Kvilda spolu s Horskou Kvildou hlavní magistrálu jižní části Šumavy.

Vimperk

VimperkPokud zvolíte prvnějmenovaný Vimperk, čeká na Vás město v údolí kde rozsáhlé plochy hustých pralesů pokrývaly v pravěku velkou část dnešního Vimperska. S osídlením se zde setkáváme až od doby bronzové a to převážně v severní části regionu. Nejvýznamnější pravěkou památkou oblasti je mohutné hradiště Věnec u Lčovic, užívané ještě keltskými Bóji v 1. století před naším letopočtem. Ve středověku osídlení jen pomalu postupovalo z českého vnitrozemí do šumavského podhůří a celá oblast vlastní Šumavy ležela ve stínu hlubokého pohraničního hvozdu. První snahy o proniknutí do něj souvisejí až se založením hradu Vimperka (před rokem 1263) a s rodem pánů z Janovic. Velkým impulsem pro celou oblast se stalo založení nové větve proslulé Zlaté stezky, která od přelomu 13. a 14. století směřovala do tržní osady pod vimperským hradem. Na její ochranu byl postaven strážní hrad Kunžvart nedaleko dnešního hraničního přechodu Strážný a od 14. století rostly podél stezky nové osady, které přibližovaly lidské osídlení k zemské hranici. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky během 14. století stále stoupal a prospěch z toho měla vrchnost na vimperském hradě i celý kraj. Od konce 14. století vládli na Vimperku celé století Kaplířové ze Sulevic a jejich působení se tu projevilo víc než blahodárně; převedli oblast bouřemi husitských válek i následujícího neklidného poděbradského období, obnovili provoz na Zlaté stezce a v roce 1479 dosáhli povýšení Vimperka na město. Obstáli také v ostré konkurenci se sousedními Prachaticemi, které jako správce hlavní prachatické větve Zlaté stezky nelibě nesly konkurenci vimperské větve. V 16. století se obě větve dostaly pod kontrolu Rožmberků a za jejich patronace dosáhl obchod na Zlaté stezce v 16. století svého vrcholu. Nejvýznamnější památkou Vimperka je zámek, původně hrad, postavený na vysokém kopci po polovině 13. století. Z jeho původní stavby se dochovala tzv. Vlčkova obytná čtverhranná věž a část obvodových hradeb. V l. 1530 - 1560 byl hrad přestavěn na renesanční zámek a ten byl v l. 1622 - 1624 rozšířen o novou část s dlouhou arkádovou galerií a další věží. Dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby z l. 1728 - 1734 a opravy po požáru v r. 1857. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Z pozdně gotického městského opevnění z doby kolem r. 1479 se dochovala značná část hradeb s baštami nad řekou Volyňkou a pod zámkem. Věžovitá Černá brána pod zámkem propojovala městské a tehdy hradní opevnění. Z dochovaných starých měšťanských domů je významný dům č.p. 61 "U jelena" s plastikou jelena, který pochází ze 16. století. Fasáda domu je klasicistní, na průčelí se dochovaly zbytky rokokových maleb a malebnost mu propůjčuje arkýř na krakorcích. Velkou část starých domů, především na náměstí, zničil velký požár města v roce 1904, jedna z nejzhoubnějších živelných katastrof, které kdy město postihly. Za oběť ohni tehdy padlo 48 domů a 5 lidských životů. Srubové domy č.p. 16 a 18 jsou typickou ukázkou šumavské lidové architektury. Rekonstruovány byly ve 20. století. Když osiřely úvozové cesty Zlaté stezky a sůl přestala živit obyvatele Vimperka, stalo se novým zdrojem obživy sklo. Sklárny vznikaly na Vimpersku již ve středověku a často podél Zlaté stezky; v lesích pohraničního hvozdu byl totiž dostatek dřeva, kterého bylo k výrobě skla zapotřebí velké množství. Pravý rozmach sklářství však nastal až po třicetileté válce a zvláště v 18. století po zániku Zlaté stezky. Příroda v národním parku Šumava: základní informace o národním parku, o flóře, fotografie přírodních zajímavostí, zvířata a ptáci žijící v národním parku. Knihtisk: historie knihtisku ve Vimperku, ukázka miniaturních koránů (+ výroba), modlitební knížky, kalendáře, tiskařský lis, zlatící lis, aj. Sklářství: historie sklářství na vimpersku, ukázky hyalitu, malovaného, broušeného a řezaného skla.

Horažďovice

HoražďoviceAle to už jsme daleko od nás, takže raději si dovolím Vás pozvat ještě od nás na východ do města Horažďovice, rodiště známého skladatele O. Ševčíka, historie města je odedávna spjata s nedalekou staroslavnou Práchní. Již v 10. století zde vzniklo opevněné hradiště a zhruba o dvě století později se stal kamenný hrad správním centrem Prácheňského kraje, který ve 13. století zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. Dnes je možné na Práchni vidět pouze zbytky zříceniny mohutného hradu a kostelík sv. Klimenta ze 13. století. Za návštěvu určitě stojí městské muzeum kde můžete netradičně spojit prohlídku nejkrásnějších zámeckých prostor a muzejní expozice i se sezoními výstavami. Také stará část města Horažďovic stojí za procházku a pokud vás nezajímají středověké památky, může vás zaujmout výhled na řeku Otavu a vrch Prácheň. Je zde ojedinělý výskyt perlorodek a aquacentrum.

Hrad Rabí

Hrad RabíPřed Horažďovicemi jen pár minut za odbočkou do Sušice, je naše nejznámější zřícenina hradu Rabí. Hrad Rabí jako výrazná dominanta horního Pootaví patří k nejmohutnějším a nejrozsáhlejším středověkým hradním stavbám v Čechách. Původní hradní jádro vzniklo na počátku 14. století ve formě strážní věže jako ochrana obchodní cesty spojující Sušici s Horažďovicemi i jako ochrana bohatých rýžovišť zlata. Rod Rýzmberků držel hrad s městem a okolními vesnicemi od roku 1380 do roku 1549. Po krátké držbě jinými rody koupili v roce 1570 rabské panství Chanovští z Dlouhé Vsi. V roce 1708 koupili Rabí Lamberkové a jelikož hrad v roce 1720 vyhořel, zvolili za své sídlo Žichovice a hrad pustnul. Částečnou asanaci, ale spíše amatérskou, provedl Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, který hrad získal za symbolickou 1 Kč v roce 1919. Dnes je hrad národní kulturní památkou, byl také dvakrát dobýván Janem Žižkou a při jeho druhé návštěvě zde přišel o druhé oko.

Pokračováním se dostaneme do Sušice, ovšem tu jsme již navštívili, takže bych tímto zakončil putování po nejkrásnějších místech naší vlasti a pozvánkou k nám, kde Vám ještě další výlety rádi připravíme k Vašim možnostem.